Krmivo obecně obsahuje šest základních složek a to vodu, bílkoviny, sacharidy, tuky, minerály a vitamíny. Tyto látky se v krmivu nacházejí vždy v různém množství a vyvážená krmná dávka musí obsahovat všechny složky ve správném poměru. Ten se liší podle věkové kategorie koní a druhu nejdůležitějších živin v daném období.

 

Voda

Voda, i když často opomíjená, je nejvýznamnější živina. Koně potřebují dvakrát až třikrát více vody než ostatního krmiva. Je nejdůležitější složkou těla, kde se odehrávají veškeré biochemické reakce. Slouží jako transportní prostředí pro enzymy, živiny, metabolity a hormony mezi jednotlivými orgány. Neméně důležitá je i termoregulační funkce – zabraňuje přehřátí organismu při zátěži a odvádí přebytky tepla k odpařování. Na metabolismu vody se podílejí minerální látky, hlavně draslík, sodík a chlór.

Voda se v organismu vyskytuje v několika formách. Z větší části jako voda nitrobuněčná, tvoří asi 70 % z  celkového množství vody a zbylých 30 % je voda mezibuněčná jako součást krevní plazmy, lymfy, trávicích šťáv, intersticiální tekutiny atd. I při rozkladu organických látek vzniká určité množství vody (tzv. oxidační nebo také metabolická voda) a to rozkladem 1 gramu sacharidů nebo bílkovin vzniká kolem 0,5 g vody a rozkladem 1 gramu tuku vzniká přes 1 g vody.

Pitná voda jako hlavní zdroj by měla být k dispozici neustále. Optimální teplota vody je kolem 8 až 15˚C. Spotřeba se zvyšuje při teplotě nad 24˚C. Jako úplně minimální potřeba je uváděna hodnota 16 l. Většinou je to daleko více, u kojících klisen to může být i 75 l a u pracujících koní přes 90 l v závislosti na podmínkách. Kolik koně opravdu vypijí, závisí nejvíce na obsahu sušiny v krmivu. Obsah vody v krmivech kolísá od 10 až 95 %. Tato voda se vstřebává přes střevní stěnu a dostává se do krevního oběhu. S objemnými krmivy přijme kůň v průměru 3,5 kg vody, se smíšenými dávkami 3 kg vody na 1 kg sušiny. U krmiv s obsahem vody 80 až 90 % (řepa, siláž, mladá tráva) již kůň přijímá více tekutiny než je jeho potřeba a nemusí mít pocit žízně.

Je všeobecně známé, že požadavek na vodu se při vysokých teplotách může i zdvojnásobit. Ovšem i během mrazivých teplot je potřeba vody zvýšená, protože není tráva jako částečný zdroj vody a je suchý vzduch. Při teplotě -20˚C je potřeba vody kolem 45 až 55 l na den.

 

Bílkoviny

Bílkoviny neboli proteiny jsou pro organismus nepostradatelné. Nacházejí se v každé buňce a také mají schopnost buňky vyživovat. Jsou základními stavebními látkami. Organismus si nedovede utvořit jejich zásobu, proto musí být pravidelně dodávány v krmné dávce. Mohou sloužit i jako zdroj energie při nedostatku sacharidů a tuků. Toto je pro organismus méně výhodné hned z několika důvodů. Je to metabolicky nákladný proces, produkující 3 – 6x více tepla než rozklad sacharidů nebo tuků a přináší výrazně méně energie. Při jejich rozštěpení se uvolňuje amoniak, který musí být v játrech detoxikován přeměnou na močovinu a potom vyloučen močí z těla.

Během průchodu trávicím traktem je bílkovina rozložena pomocí kyseliny chlorovodíkové v žaludku a řady enzymů na jednotlivé aminokyseliny, které jsou absorbovány přes stěnu tenkého střeva do krevního oběhu a jsou uloženy v játrech. V bílkovinách se vyskytuje celkem 22 aminokyselin v různém zastoupení, z nichž 12 si organismus dovede vytvořit sám z produktů látkové výměny vzniklých při odbourávání cukrů nebo tuků. Zbývajících 10 tzv. esenciálních musí být dodáváno v potravě. U koní patří mezi limitující aminokyseliny (aminokyselina přítomná v nejmenším množství ve vztahu k potřebě) lyzin a metionin. Stačí, když z esenciálních aminokyselin chybí jedna a výstavba celkových tělních bílkovin je omezena. Organismus může využít jen esenciální aminokyseliny uvolněné ještě před vstupem tráveniny do slepého střeva. I mikroflóra v tlustém střevě vytváří velmi kvalitní bílkoviny, ovšem pro koně nevyužitelné.

Z přijatých aminokyselin využije zdravý kůň jen část - pro průběžnou regeneraci bílkovinných tkání a na substituci nevyhnutelných ztrát odcházejícími střevy, ledvinami a kůží. Aminokyseliny nevyužité na regeneraci bílkovin tkání nebo tvorbu nových bílkovin jsou částečně rozloženy odštěpením aminoskupiny a zbývající kyseliny jsou využity jako zdroj energie.

Mezi komponenty obsahující nejvíce bílkovin patří produkty ze sójových bobů, např. sojový extrahovaný šrot, který má zároveň velký obsah esenciálních aminokyselin i lyzinu, proto je vhodný pro rostoucí koně a kojící klisny. Dále pak mléčná bílkovina, sladový květ, slunečnicové semeno, vojtěška a jeteloviny, rýžové a pšeničné otruby. Lněné semínko je také dobrým zdrojem bílkovin, ovšem s nízkým obsahem lyzinu.


 

Vojtěška. Foto: nature80020 (flickr.com) (CC BY 2.0)


Při nedostatku bílkovin v krmné dávce mohou koně trpět celou řadou zdravotních problémů. Nejohroženější skupinou jsou hlavně mladí rostoucí koně, u nichž se nedostatek, zvláště pak lyzinu, může projevit zhoršeným růstem a vývojem, sníženou chutí, úbytkem tělesné tkáně, pomalým růstem kopyt, deficitem energie a špatnou srstí. Dále pak březí klisny v poslední třetině březosti a klisny kojící, které potřebují až trojnásobek bílkovin v krmné dávce. Dospělý kůň s ukončeným růstem má požadavky na bílkoviny natolik nízké, že nedostatek je poměrně vzácný. Obvykle se vyskytne u koní na velmi špatných pastvinách nebo krmených pouze nekvalitním senem.

Opačný a častější je nadbytek bílkovin krmivu. V tomto případě slouží aminokyseliny jako zdroj energie, nicméně nutnost detoxikace a vylučování hlavně amoniaku, který tímto vzniká, zbytečně zatěžuje organismus a vyčerpává nejvíce ledviny. Může se projevovat zvýšeným příjmem vody, častým močením, intenzivním zápachem amoniaku v moči - problém může nastat ve špatně větraných stájích kde amoniak dráždí dýchací cesty a podílí se na vzniku respiračních onemocnění.

Obsah bílkovin v krmivu se uvádí jako hrubá bílkovina nebo také N-látky, hlavně pak na obalech krmných směsí. N-látky obsažené v krmivu se vyjadřují prostřednictvím obsahu dusíku, vycházející ze skutečnosti, že bílkoviny obsahují v průměru 16% dusíku. Vedle skutečných bílkovin zahrnují i dusíkaté látky nebílkovinné jako jsou puriny, amonné soli, nukleové kyseliny, amoniak, močovina a další. Běžně bývá do směsí doplňován i limitující lyzin a methionin, tak aby byly splněny výživové potřeby pro jednotlivé kategorie koní.

Minimální potřeba bílkovin pro záchovu je dána nevyhnutelnými ztrátami dusíku (trusem, močí, kůží) a minimálním množstvím dusíku v krmivu nezbytným pro život střevní mikroflóry. Dospělému, lehce pracujícímu koni o hmotnosti 500 kg, stačí kolem 800 g N-látek denně což odpovídá zhruba 6,5 kg sena. Tolerance přebytku bílkovin se rovná až trojnásobku záchovné dávky.

 

Autor: Marcela Otrubová

vyzivazvirat.cz


 

Použitá literatura:

http://www.thehorse.com/articles/32659/water-the-most-important-nutrient-for-horses

http://www.thehorse.com/articles/10576/the-power-of-protein

http://www.thehorse.com/articles/18955/understanding-protein-in-horses-diets

Krmení koní, Meyer, H., Coenen, M., Ikar 2002, ISBN 80-249-0264-8

Nutriční management koně, Pagan, D., http://cehis.cz/publik_syst/files11/Nutricni%20management%20kone.pdf

Výživa a krmení hospodářských zvířat, Zeman L., Profi press, 2006, ISBN 80-86726-17-7



Zákaznický servis

Kontaktujte nás na

Tel.: 777 568 552

obchod@vyzivazvirat.cz

Poslední články

Výrobci

    strom

    strom

    strom

    strom