Nejčastější onemocnění koní spojená s výživou I

Většina majitelů koní má základní znalosti jak krmit zdravé koně. Ovšem pokud se vyskytne nějaký zdravotní problém, může být krmná dávka zcela odlišná a některé komponenty by měly být úplně vyřazeny. Pokud je kůň nemocný nebo se zotavuje po nemoci, může mu správně zvolené krmivo značně pomoci, v opačném případě může dojít i ke zhoršení zdravotního stavu.

.

.

Koliky

.

Kolika jako taková není nemoc, ale symptom týkající se kteréhokoliv orgánu v břišní dutině. Patří mezi nejčastější příznaky poruchy trávicího traktu, působící bolest a neklid. Na jejich vzniku se podílí mnoho příčin a chovatelských chyb. Hlavním příznakem většiny kolikových onemocnění je bolest pocházející ze zvýšeného tlaku ve střevě, ze změněné polohy střeva nebo zánětlivých změn na sliznici. Ta může být způsobována např. zdržováním průchodu tráveniny, zkvašováním obsahu s následnou tvorbou plynů, kyselin nebo toxinů.

.

.

Důležité chyby v krmení jako možné příčiny koliky:

- Příliš velké množství jadrného krmiva na dávku (max. 2,5kg)

- Hygienické nedostatky krmiv (krmiva nahnilá, zmrzlá, silně znečištěná)

- Nedostatečná příprava nejčastěji ječmene nebo kukuřice nebo nesprávná příprava objemných krmiv (krmiva zapařená, krátce nasekaná)

- Náhlá změna krmiv

- Nedostatek vody

.

Podle závažnosti a způsobu léčení je důležité co nejrychleji obnovit činnost trávicího traktu. Po odeznění příznaků se koně krmí pouze kvalitním objemným krmivem nejprve v malých dávkách. Zhruba po 14 dnech je možné zařadit zpět i jadrná krmiva.

.

.

.

Laminitida

.

Neboli schvácení kopyt vzniká hned z několika příčin, převážně chybami ve výživě. V jarních měsících je nebezpečí jarní bohatá pastva, na kterou musí být koně navykáni velmi postupně. Další riziko je velká dávka jadrného krmiva nebo může být následkem jiného systémového onemocnění, nejčastěji zánětu dělohy po porodu nebo koliky. Toxiny vznikající při trávení mohou způsobit zúžení vlásečnic v kopytě a následným sníženým prokrvením vznikají změny v lamelovém spojení mezi škárou a rohovým pouzdrem, v extrémních případech končící až rotací kopytní kosti.

.

.

Riziko vzniku koliky i laminitidy lze minimalizovat dodržováním důležitých zásad koňské výživy:

.

- Zajištění kvality objemných krmiv, sena a zelené píce

- Nekrmit přestárlou píci s vysokým obsahem vlákniny

- Dostatečná adaptace na nové krmné komponenty trvající 7-10 dní

- Nepodávat jadrná krmiva na lačno, vždy až po seně

- Minimalizovat množství jadrných krmiv na 2,5 kg denně a případně doplnit krmnou dávku o jiné zdroje energie ( rýžové otruby, olej )

- Celodenní krmná dávka by měla být rozdělena na několik menších

- Koně nepřekrmovat a podávat vyváženou krmnou dávku podle jeho využití - tlustí koně budou mnohem více náchylnější k laminitidě

- Trvalý přístup k pitné vodě

.

.

Cushingův syndrom

.

Cushingův syndrom neboli dysfunkce hypofýzy je způsoben nádorem hypofýzy, často je diagnostikovaný u starších koní. Hypofýza nemocných koní produkuje nadměrné množství adrenokortikotropního hormonu, což způsobuje zvýšenou produkci kortizolu v nadledvinkách a jeho vlivem může být vytvořena necitlivost na inzulín. Důsledkem je potom zvýšení inzulínu v krvi a zvýšení hladiny glukózy. Díky těmto změnám jsou koně náchylnější k již zmiňované laminitidě.

.

Dietní strategie závisí na mnoha faktorech. Vzhledem k necitlivosti na inzulín je nutné podávat krmnou dávku s nízkým glykemickým indexem (orientační hodnoty jednotlivých krmiv jsou uvedeny v tab.1). Pro snížení možnosti vzniku laminitidy je nutné se vyvarovat šťavnaté píci a vysoce jadrným krmivům. Koně postižení cushingovým syndromem trpící nadváhou budou mít krmnou dávku složenou především ze sena doplněného vitamíno-minerálním doplňkem. Opačným případem jsou takto postižení koně, kteří mají problém s udržením váhy. Jejich krmnou dávku je vhodné doplnit o energii obsaženou převážně v tucích s nízkým obsahem škrobu, což jsou třeba rýžové otruby. Bylo zjištěno, že glykemickou odezvu na obilniny výrazně snižuje rostlinný olej. Ačkoliv cushingův syndrom postihuje především starší koně, nemusí pro ně být vhodné speciální krmné směsi určené pro tuto kategorii, často obsahující melasu s vysokou glykemickou odezvou.

.

.

Tab.1: Glykemický index krmiv pro koně (Pagan)

..

.

.

Inzulínová rezistence

.

Inzulínová rezistence neboli equinní metabolický syndrom je metabolická a endokrinní porucha, jejímž výsledkem je rezistence na inzulín rovněž se zvýšeným rizikem laminitidy vznikají z jarní bohaté pastvy. Takto postižení koně mají tendence k tloustnutí a jedním ze znaků je ukládání tuku v oblasti hřebene krku. Často jsou to koně snadno krmitelní nebo po prodělané laminitidě. Krmný plán bude podobný jako u koní s cushingovou chorobou a jeho hlavním cílem bude především snížení tělesné hmotnosti a udržení přiměřené kondice. Základem je příjem píce, ovšem pastva by měla být omezena pomocí náhubku a v období růstu travin úplně vyloučena.

.

.

Žaludeční vředy

.

Patří mezi nejčastější onemocnění koní, i když ne vždy poznáme, že je právě náš kůň má. Velký vliv na jejich vzniku má především stres, vysoká zátěž, krmná dávka s vysokým obsahem škrobu nebo dlouhodobý pobyt v boxu. Žaludek koně vylučuje trávicí kyseliny nepřetržitě díky kontinuálnímu přijmu krmiva. Problémy mohou vznikat při zásahu do krmného režimu, čímž vznikají období, kdy je žaludek prázdný a kyseliny tak přicházejí do kontaktu s oběma typy sliznic v žaludku. Tato doba by neměla překročit 6 hodin. Velkou roli hrají i hydrogenuhličitany obsaženy ve slinách, které část kyselin neutralizují, proto je tak důležité důkladné proslinění krmné dávky. Pokud jsou koni žaludeční vředy diagnostikovány, je nutné upravit krmnou dávku tak, aby se vředy objevovaly co nejméně. Vhodnou součástí jsou řepné řízky, které dokážou vázat část žaludečních šťáv dráždících sliznici žaludku. Z jadrných krmiv je možné přidat hrubě šrotovaný ječmen nebo kukuřici, ale vyhnout se krmivům šrotovaným. Velmi pozitivní účinky má i vojtěška pro svůj obsah bílkovin a vápníku působících jako pufry.

.

Většina z uvedených nemocí vyžaduje celkovou změnu režimu daného koně pro zlepšení zdravotního stavu. Kromě upravení krmné dávky většině koní prospěje i dlouhodobý pobyt na pastvě, kde se velmi často zbaví i stresu, který také může být významný spouštěč různých onemocnění.

.

.

Autor: Marcela Otrubová

vyzivazvirat.cz

.

.

.

Použitá literatura:

Briggs, K., Feeding sick horses, 2000, Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/10157/feeding-sick-horses z

Meyer, H., Coenen, M., Krmení koní, 2003, Ikar

Pagan, J., Management výživy při metabolických poruchách, Dostupné z: http://cehis.cz/publik_syst/files11/Management%20vyzivy%20pri%20metabolickych%20poruchach.pdf

Štěpánková, B., Výživa koní: zápisky ze semináře, 2009, Dostupné z: http://www.equichannel.cz/vyziva-koni-zapisky-ze-seminare-1 

Líbil se Vám článek? Doporučte ho Vašim přátelům!