Výživa hříbat a mladých koní

Výživa hříbat a mladých koní

Hlavní zásadou ve výživě hříbat je udržet jejich přirozeně plynulý růst. I malé výkyvy mohou mít v kritickém období následky v podobě vývojově ortopedických nemocí, které se můžou projevit až v dospělosti třeba při sportovním zatížení. Pro růst mladých koní je rozhodující období od narození do 18 měsíců.

.

.

Tab.1: Rychlost růstu hříbat

věkváhavýškadenní přírůstek kg
6 měsíců46%83% (0,05 cm/den)0,8
12 měsíců66%91%0,45
18 měsíců81%95%

*uvedené procentické hodnoty jsou odvozeny z výšky a váhy v dospělosti

.

.

První týdny po narození jsou, co se týče výživy, celkem nenáročné. Hříbě si plně vystačí s mateřským mlékem, kterého na jednu dávku přijme 150-250ml a to až 50x za 24hodin. Kolem druhého měsíce, kdy už mléko klisny přestává splňovat nutriční požadavky, hříbata začínají nejdříve ze zvědavosti ochutnávat seno a takto ho přijmou nejprve kolem 100-150g denně. Samozřejmostí by mělo být seno v co nejlepší kvalitě. Jak hříbata postupně prozkoumávají svoje okolí, je dobré předvídat, co by pro ně naopak mohlo být škodlivé jako například solný liz, ke kterému by neměli mít přístup. Nadměrný příjem soli může vést k průjmům, v horším případě vedoucím až k dehydrataci a následnému riziku intoxikace. Jakmile hříbě začne přijímat větší množství objemných krmiv, je nutné, aby mělo přístup k vodě. Ve čtyřech měsících už je hříbě schopno přijmout 0,5-1 kg příkrmu na 100 kg ž.hm. vhodného pro hříbata. Orientační obsah živin by se měl pohybovat kolem 14-16% dusíkatých látek, 0,7-0,9% vápníku, 0,5-0,6% fosforu, 50-60ppm mědi, 120-140ppm zinku.

.
První volbou příkrmu bývá to, co máme nejčastěji ve stáji a to jsou převážně různé druhy obilovin, hlavně pak ječmen a oves. Obiloviny obecně nejsou pro rostoucí hříbě tou správnou volbou hned z několika důvodů. Sice obsahují dostatek energie, ale jsou chudé na důležité minerály potřebné v tomto období a to vápník, fosfor, zinek a měď. I vysoký obsah škrobu není úplně příznivý. Ten může způsobovat vysokou hladinu glukózy, která následně zvedne hladinu inzulínu v krvi a to může mít potencionální vliv na vznik vývojových ortopedických onemocnění jako např. osteochondrózy. Vysoký příjem energie zase ovlivňuje zvýšenou tvorbu růstového hormonu a jejich mediátorů a tím způsobené silné množení buněk v růstových štěrbinách v kombinaci se zátěží v podobě vyšší tělesné hmotnosti může mít negativní vliv na růstové zóny kostí. Doplňkové krmivo s obsahem živin, které nejsou dostatečně obsaženy v mateřském mléce, by mělo být přístupné pouze hříbatům. Vhodnější pro toto období jsou krmiva nezvyšující glykemický index např. sojový extrahovaný šrot obsahující velmi kvalitní bílkoviny, vojtěška nebo řepné pelety. Přes léto je ideálním zdrojem živin kvalitní pastva, kde by hříbata měla trávit co nejvíce času jak z výživového hlediska, tak z důvodu správného vývoje kostí, k čemuž je pohyb nepostradatelný.

.

.

Tab.2: Výživové potřeby pro odstávčata (g)

4. měsíc6. měsícFunkce
lysin3032První limitující aminokyselina pro růst potřebná pro syntézu bílkovin ve všech rostoucích tkáních.
vápník3429Tvoří 35% kostní struktury, důležitý při svalové kontrakci a krevní srážlivosti.
fosfor1916Tvoří 14-17% kostry, důležitý při mnoha energetických procesech, syntéze proteinů a nukleových kyselin.
hořčík3,74Aktivátor mnoha enzymů.
draslík11,312,7Podílí se na udržení acidobazické rovnováhy a osmotického tlaku v buňkách.

.

.

Období odstavu

.

V době odstavu hříbata dosahují věku, kdy je správná výživa zcela zásadní, protože v tomto období je jejich kostra nejvíce náchylná k rozvoji onemocnění nebo vývojových poruch. Abychom co nejvíce zabránili výkyvům růstu spojených s odstavem, kdy hříbata hůře přijímají krmivo, je nutné minimálně měsíc předem navykat na stejné komponenty krmné dávky, které bude dostávat po odstavu. Po odstavu chybí hříbatům především kvalitní bílkovina, kterou doposud přijímala v mateřském mléce. Základem krmné dávky je kvalitní zelená píce, seno a voda. Denní dávka jadrných krmiv by v zimním období neměla překročit 5 kg/kus/den, samozřejmě rozdělena do několika porcí během dne. V létě se toto množství snižuje zhruba o polovinu.

.

.

Ročci a starší hříbata

.

Nedostatečné množství bílkovin při vysokém přísunu energie podporuje ztučnění, způsobuje nedostatek vápníku, fosforu, mědi, manganu nebo vit. D a narušuje vývoj kostry. Nízké dávky vit. A zase oslabují obranyschopnost. Složení zimní krmné dávky by se mělo skládat z objemného krmiva, malého množství okopanin a jadrného krmiva. Příjem ad libidum není doporučován, protože může docházet k nadměrnému příjmu energie. Denní množství jadrného krmiva se pohybuje kolem 1,2-1,5 kg ž.hm. Od 18. měsíce věku, kdy už je ukončena nejnáročnější růstová fáze, lze dávku až z poloviny doplnit ovsem a ve dvou letech ji můžeme nahradit ovsem celou. Krmnou dávku je nutné přizpůsobit způsobu ustájení. U hříbat ustájených v boxech vzniká riziko překrmování a ztučnění spojeným s nedostatkem pohybu brzdí vývoj kostry.

Správná minerální výživa má zásadní vliv na zdraví kostí a chrupavek. Zvláště měď, zinek a mangan mají vliv na pevnost a hutnost kostí u ročků. Chrupavka zase musí být mineralizována vápníkem, fosforem a hořčíkem. Kosti jsou tvořeny z 20% z bílkovin, je proto nezbytné je mladým koním poskytnout v krmné dávce ve vysoké kvalitě. Vhodným komponentem v krmné dávce je již zmíněný sojový extrahovaný šrot. V období růstu jsou nejvýznamnější aminokyseliny lysin, metionin a treonin, jejichž nedostatek může výrazně zpomalit růst. Překročení množství bílkovin nemá negativní vliv na vývoj kostí na rozdíl od jiných orgánů, které musí toto nadbytečné množství zpracovat a odbourat. Pokud je v krmné dávce nadbytek cukrů a nedostatek bílkovin, bude hříbě sice přibývat na váze, ale vývoj kostní tkáně je redukován.

.

.

Tab.3: Příklad zimní krmné dávky (kg/den) ( Coenen, Meyer, 2003)

18 - 24 měsíců

30 - 36 měsíců
400kg ž. hm.450kg ž.hm.
ránovečerránovečer
seno3,5252
senáž56
mrkev4
krmná řepa46
oves, drcený1,2211,5
doplňkové krmivo pro hříbata1,511

.

.

Důležité je si uvědomit, že k celkovému správnému vývoji nepostačuje pouze vyvážená krmná dávka, ale nezbytné je zejména pravidelné zatěžování vyvíjejících se kostí v podobě co nejčastějšího pobytu ve výběhu nebo na pastvinách. Jen společné působení obou složek může do budoucna eliminovat pohybové problémy.

.

.

Autor: Marcela Otrubová

vyzivazvirat.cz

.

.

Použitá literatura:

Dušek, J., Chov koní, 1999, nakladatelství brázda

Larson, E., Nutritional management of growing foals, 2015, Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/29207/nutritional-management-of-growing-horses

Meyer, H., Coenen, M., Krmení koní, 2003, Ikar

Pratt-Philips, S., Feeding foals, 2015, dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/26872/feeding-foals

Sellnow,L., Feeding the growing foals, 2009,Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/23500/feeding-the-growing-foal

.

Líbil se Vám článek? Doporučte ho Vašim přátelům!

Leave a Reply

* Name:
* E-mail: (Not Published)
   Website: (Site url withhttp://)
* Comment:
Zákaznický servis

Kontaktujte nás na

Tel.: 777 568 552

obchod@vyzivazvirat.cz

Poslední články

Výrobci

    strom

    strom

    strom

    strom