Výživa koní v podzimních a zimních měsících

Koně přežívali tuhé zimy celá staletí a chladné zimní počasí zvládají mnohem lépe než my. V jezdeckých areálech se management a životní prostředí příliš nemění a většina z nich v kryté hale dál pracuje. Odlišné je to ale u koní trávících celý rok na pastvě. V létě si většinou vystačí s dorůstajícím porostem, ovšem v zimě se podmínky zásadně mění a kůň se stává plně závislý na majiteli, který by měl vědět jak mu toto období co nejvíce usnadnit.

Pro úspěšné přečkání zimy je koně nutné začít připravovat značně s předstihem. Adaptace metabolismu na chladné počasí trvá 10-21 dní, kompletní adaptace na zimu ovšem celý podzim. Již od přelomu léta a podzimu klesá výživná hodnota pastvin, což může zapříčinit i značný úbytek na váze. Zastavit hubnutí a návrat alespoň do původní kondice je dlouhodobá záležitost, proto je u těchto koní třeba s přípravou na zimní období co nejdříve. Jelikož už v těchto měsících může být pastvina výrazně chudší než na jaře je vhodné, aby měl kůň s tendencemi k hubnutí k dispozici dostatek sena doplněného vhodnými příkrmy s vyšším obsahem bílkovin a tuků ( např. sladový květ, vojtěškové pelety, sója, rýžové otruby). Stejně jako na jaře, na podzim opět čeká na koně přelínávání, jenž klade značné nároky na energii a které můžeme usnadnit podáváním omega-3 mastných kyselin, jejichž bohatým zdrojem je lněné semínko. Lze jej doplnit např. semínkem slunečnicovým jakožto pohotovým zdrojem energie. To obsahuje ve 100g asi 25g kvalitního oleje.

.

Koně mají několik unikátních způsobů jak zůstat v pohodě i v nepříznivém počasí:

- Nejvýznamnější zdroj tepla pochází především z činnosti mikroorganismů v tlustém a slepém střevě při fermentaci vlákniny, kdy dochází k produkci tepla dostačující k zahřátí celého organismu. K vytvoření tohoto tepla naprosto postačuje dostatek kvalitního sena, nejlépe s neomezeným přístupem. Kontinuální podávání sena udržuje rychlejší metabolismus a distribuci tepla vzniklého metabolismem živin a svalové aktivity během trávení.
- Vyprodukované teplo je nutné si v organismu udržet a k tomu je nezbytná kvalitní zimní srst, která brání nadměrnému úniku tepla do prostředí. Díky schopnostem vzpřímení jednotlivých chlupů se mezi ně zachytí více vzduchu, který slouží jako výborný tepelný izolátor a brání tak úniku tělesného tepla.
- Rozsáhlý oběhový systém napomáhá regulaci teploty krevními cévami rozmístěnými těsně pod povrchem těla. Bohatě prokrvená lebka brání omrzlinám na čumáku a uších, které jsou k omrznutí nejnáchylnější. I když koně stojí hodiny ve sněhu, omrzliny jsou u nich velmi vzácné. Dolní část končetin je uzpůsobena k zvládnutí chladu aniž by se ochladil zbytek těla. Je tvořena převážně ze šlach a kostí, které odolávají účinkům chladu mnohem lépe než sval.
- I když by se zdálo, že když je kůň tlustý, má před zimou vyhráno, nemusí to být tak docela pravda. Větší množství tuku je na úkor svaloviny, která má velký význam na udržení tělesné teploty. V klidu je průtok kosterním svalem nízký ve srovnání s tréninkem a takto působí jako pasivní izolace.

¨

Krmení v zimě

V různých odborných článcích se setkáváme s pojmem kritická teplota (KT). Rozumíme jím takovou teplotu, při které je nutné spotřebovat energii navíc, aby se kůň zahřál, protože začne spotřebovávat více energie na výrobu tepla. Tuto hodnotu ovlivňuje řada faktorů, jako je způsob ustájení, výživná kondice, roční období a také výskyty průměrných teplot v daných oblastech.

.

Několik orientačních hodnot:

+10°C – teplotní komfort koně

+4,5°C – kritická teplota pro mladé koně, koně v horší výživné kondici a chované ve stáji bez zimní srsti

-1°C - KT u dospělého, dobře osvaleného a krmeného koně bez zimní srsti

-10°C - KT u dospělého koně v dobré výživné kondici s kvalitní zimní srstí

Při teplotě nad -10°C není třeba zvyšovat energetický příjem, pokud se nejedná o březí nebo kojící klisny, rostoucí nebo pracující koně. Pro každý stupeň pod tuto hodnotu je nutné zvýšit příjem o 2,5% což je asi 0,408 Mcal stravitelné energie přidané k záchovné potřebě 16,4 Mcal, která pro představu odpovídá zhruba 9kg sena/denně. Chceme-li tedy pomocí krmné dávky kompenzovat zvýšenou potřebu tepla, měli bychom zvýšit krmnou dávku zhruba o 220g ovsa nebo 150g kukuřice na každý stupeň pod kritickou teplotu -10°C. Kukuřice má více kalorií (3,34 Mcal/kg) než oves (2,86 Mcal) a často je v zimě náhradou za oves. Jejím trávením se sice vyprodukuje více energie, ale ta není využitelná k udržení tělesné teploty kvůli absenci vlákniny, narozdíl od ovsa, který je sice energeticky chudší, ale na vlákninu bohatý, díky které se tráví velmi podobně jako seno.

Uložení zásoby energie je pro zdraví koně v chladném počasí velmi důležité. Ovšem dlouhé zimní chlupy mohou být někdy dosti matoucí a mohou skrýt špatný výživný stav koně. Je proto dobré pohmatem sledovat výživovou kondici. Na druhou stranu i obezita může působit problém a to hlavně na jaře, kdy se ztučnělý kůň dostane na bohaté jarní pastviny, kde mu hrozí větší riziko schvácení kopyt. I tzv. senné břicho je možné zaměnit s obezitou, vzniká ovšem povolením břišních a zádových svalů v kombinaci velkého množství natráveniny v trávicím traktu z příjmu hůře stravitelné vlákniny z pozdě sklizeného sena nebo slámy. Takovýmto koním dietou spíš uškodíme a na senné břicho to nebude mít žádný vliv.

.

Další vhodná krmiva pro zimní období:

Řepné řízky - jsou podobně energetické jako jadrné krmivo a stejně tak podléhají velmi rychlé fermentaci, čímž jsou zdrojem rychle dostupné energie. Jsou vhodné do kombinace s bílkovinnými krmivy, jelikož sami jich mají nízký obsah. V krmné dávce lze nahradit až 55% bez negativních účinků. Stravitelnost řízků je vyšší než většina travnatého sena. Jsou vhodné pro koně, kteří mají menší pocit žízně, jelikož při přípravě absorbují poměrně velké množství.

Rýžové otruby - jsou vhodným krmivem, pro koně nemající úplně ideální hmotnost a pro koně v tréninku, protože dodávají energii ve formě tuku i vlákniny, která svou fermentaci podporuje tvorbu tepla. Vzhledem k množství tuku je vhodná dávka do 0,5kg denně.

Vojtěška – patří mezi kvalitní zdroj bílkovin, vhodný i pro koně s inzulínovou rezistencí a náchylným k laminitidě pro svůj nízký obsah škrobů a cukrů. Je vhodným doplňkem krmné dávky pro hubené koně nebo při horší kvalitě sena. Vhodná denní dávka je 0,5kg/ 100kg ž.h. v podobě sena a do 2kg v peletované formě.

Velmi vhodným krmivem na zimní období je i senáž, podrobněji zmiňovaná v některém z minulých dílů. Ovšem zde je značné omezení v rychlosti zkrmení do tří dnů po rozdělání, což je možné jen ve stáji s větším počtem koní.

V souvislosti se zimní výživou je nezbytné zabezpečit dostatek pitné vody. V krmné dávce chybí letní šťavnatá pastva, částečně pokrývající potřebu vody a je nahrazena krmivy s vysokým obsahem sušiny, díky čemuž může být spotřeba vody až 45l denně. K podpoře adekvátního pitného režimu je optimální teplota vody 2-10°C.

.

Autor: Marcela Otrubová

vyzivazvirat.cz

Použitá literatura:

Horses need proper feeding in winter, 2014, Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/34979/horses-need-proper-feeding-in-winter

Babáková, R., Krmení koní v zimě, 2013, Dostupné z: http://www.equichannel.cz/krmeni-koni-v-zime-1296028772

Heather, S.,T., The hardy horse, 2011, Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/26642/the-hardy-horse

King, M., Equine winter nutrition, 2005, dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/15717/equine-winter-nutrition