Výroba a krmení objemných krmiv

Vložil: Výživa koní 0 Komentáře

Objemná krmiva tvoří nepostradatelnou a nenahraditelnou součást krmné dávky koní, proto je nezbytné věnovat maximální pozornost jejich kvalitě jak nutriční tak hygienické (kontaminace plísněmi, toxiny, bakteriemi). Zkrmování nekvalitních krmiv a to nejen objemných vždy zanechá následky, které se nemusí nutně projevit okamžitě. V našich podmínkách je objemná konzervovaná píce základem krmné dávky skoro po celý rok a to i pro koně, kteří si mohou většinu roku užívat rozlehlé pastviny. Jelikož je na trhu nepřeberné množství krmiv, v následujícím článku si představíme ty nejčastější.

Sušení objemných krmiv – výroba sena

Seno patří mezi základní složku krmné dávky a je jen velmi obtížně nahraditelné. Většinou obsahuje několik druhů trav, s příměsí luskovin a bylinek. Čerstvě pokosená píce je biologicky velmi aktivní materiál. Optimální termín sklizně se každoročně mění v závislosti na počasí. Limitujícím ukazatelem je obsah vlákniny a dusíkatých látek což znamená, že trávy by měly být sklizeny v růstové fázi na počátku metání. Nevhodné je období kvetení nebo až po odkvětu, kdy velmi rychle dochází ke zvýšení obsahu vlákniny a zároveň snížení stravitelnosti organické hmoty. Doba mezi ideální dobou ke sklizni a přestárlým porostem je pouhých 10 – 12 dní. Z přestárlého porostu již nelze žádným konzervačním postupem vyrobit kvalitní krmivo s požadovaným množstvím energie, stravitelností organické hmoty a kvalitních bílkovin. Seno nesmí být zkrmováno, pokud není dokončena fermentace, která trvá zhruba 6 týdnů . Je-li obsah vody v seně více než 15% slouží jako živná půda kromě bakterií a roztočů především pro plísně ( Aspergillus, Penicillium,Mucor ). To může koním působit trávicí potíže ( průjmy ), koliky, alergie, dýchací problémy a proto by se vůbec nemělo dostat do žlabu. Rovněž dochází k enzymatickému odbourávání sacharidů a bílkovin a zvýšení obsahu vlákniny. Kvalitním senem se uhradí až 50% minerálních látek a energie.

Podmínky ovlivňující kvalitu sena:

- Druh pícniny
- Botanická skladba a výskyt nežádoucích rostlin
- Vegetační stadium
- Pořadí seče
- Použitá sklizňová technika
- Podmínky a způsob sklizně
- Vhodné skladovací kapacity

Obr.1 : Růstové fáze trav a jetelovin, jejich vliv na kvalitu píce a způsob využití ( zdroj enviweb.cz )

Seno se zařazuje do 4 jakostních tříd podle obsahu N-látek, vlákniny a obsahu energie:

- Seno čistých jetelovin
- Seno jetelotravní „ sladké“ ( vojtěškotráva, jetelotráva ), obsahující min. 80% hodnotných plodin
- Seno travní a luční „ poloslané“, obsahující min. 60% hodnotných rostlin
- Seno „ kyselé“ z méně hodnotných až nutričně nekvalitních rostlin

Tab. 1: Vliv vegetační fáze na kvalitu travního porostu při sklizni ( upraveno dle Zemana )

Termín sklizně	Vývojové stádium	Obsah vlákniny v sušině /%/	Stravitelnost organické hmoty /%/
I.velmi časný	Před metáním	22	78
II. středně časný	V metání	22 – 25	73 – 78
III. středně pozdní	Počátek kvetení	26 – 28	66 – 72
IV. pozdní	Konec kvetení	29 – 32	60 – 65
V. velmi pozdní	Přestárlý porost	32	60

Tab. 2: Posouzení sena ( upraveno dle Meyera )

vlastnost	Upozornění na
Barva a vzhled
Čerstvé, zelené	Příznivé podmínky sklizně, nízké ztráty živin
Bledé	Pozdě sklizeno, při sklizni namoklé nebo dlouho skladované, nízký obsah karotenu
Hnědé až černé	Během skladování přehřáté. Ztráty živin, nízká stravitelnost bílkovin
Špinavě šedé	Zvýšené napadení plísněmi
Pach
Čerstvé, příjemné	Dobré podmínky sklizně i skladování
Aromatické	Příp. vysoký podíl bylin a jetelovin
Kouřové	Při skladování přehřáté, úbytek živin a stravitelnosti
Zatuchlé, hnilobné	Napadení plísněmi, nezkrmovat
Pohmat
Měkké jemné	Materiál bohatá na listy s malým množstvím stonků, vysoký obsah bílkovin, nízký obsah vlákniny, popř. chudý na Ca
Hrubé	Méně listů, více stonků, klesající podíl bílkovin, narůstající podíl vlákniny
Neskladné	Mnoho stonků, málo listů, nízká stravitelnost
Vlhké	Vlhkost ještě přes 20%, dosoušené dosud neuzavřeno, riziko zkažení, nekrmit

Senáž

Senáž je zavadlá píce nejlépe travní nebo jetelotravní, která je po zavadnutí na 45 – 55% sušiny stlačena do balíku a obalena folií (5 – 6 vrstev). Tím se vytvoří anaerobní prostředí, ve kterém bakterie mléčného kvašení pomocí svých enzymů rozkládají cukry obsažené v rostlinách na kyselinu mléčnou a oxid uhličitý. Kyselina mléčná hmotu stabilizuje a brání rozkladu bílkovin. Fermentační proces trvá zhruba 2 měsíce a po této době je možné senáže zkrmovat. Oproti senu samotné zpracování trvá 1 -2 dny, čímž se eliminuje vliv počasí. V některých ohledech lze senáž považovat za více přirozené krmivo než seno hned z několika důvodů. Vlhkost senáže (může být více než 50%) je velmi blízko vlhkosti pastevních travin. Seno, pokud je správně usušené, obsahuje kolem 15% vlhkosti. Obsah živin v senáži je také více podobný pastevnímu porostu, protože nejvíce živin je uloženo v listech, které se při balení sena do balíků mohu odrolovat. Pro koně s respiračními alergiemi je velká výhoda téměř bezprašnost. Pro koně, kteří mohou mít problémy rozžvýkat běžné seno, zase měkká a šťavnatá konzistence. Neméně významným faktorem je i nepatrně lepší stavitelnost oproti senu cca o 2 – 5%. Problém může nastat při krmení nekvalitní senáže, kde fermentační proces proběhl špatně. Vyznačuje se ostře kyselou, octovou vůní, barva hmoty může být světlejší, místy až mazlavé konzistence. Příčinou může být např.poškození folie při manipulaci, proto je nutné takové místo opět zalepit. Dobře uzavřený balík představuje spolehlivou konzervu a je nezbytné zkrmení co nejdříve po rozdělání. Kyselina mléčná se po styku s kyslíkem postupně převádí na kyselinu octovou a rovněž se snižuje její konzervační schopnost. Nejhorší možnost je dlouhodobé zkrmování jednoho otevřeného balíku. Samozřejmé je postupné navykání jako u všech krmiv, poté může krmná dávka obsahovat i 7 - 8kg senáže s přístupem k senu. Senáž je ideální náhrada pokud nemáme k dispozici dostatek kvalitního sena.

Horkovzdušné úsušky

Sušení horkým vzduchem je velmi nákladný způsob konzervace, ovšem přináší řadu pozitivních vlastností. Při tomto procesu dochází k velmi nízké ztrát. Finální produkt je velmi stabilní s charakterem jadrných krmiv s vysokou koncentrací živin a stravitelností. Kvalita je ovlivněna kvalitou vstupní suroviny. Jelikož samotné úsušky patří mezi méně chutná krmiva, bývají často obohaceny o melasu. Při nevhodném způsobu sušení může docházet k Mailardově reakci, kdy se lysin nevratně sloučí s cukrem, čímž se sníží stravitelná energie a rovněž spektrum esenciálních aminokyselin.

Vojtěškové úsušky

Mezi nejznámější patří vojtěškové úsušky, které jsou často součástí krmných směsí. Oproti obilninám mají až 10x více vápníku, 3x více sodíku a o polovinu až o třetinu méně fosforu. Velkou nevýhodu je velmi různorodá kvalita související s obdobím sklizně. Neměly by se krmit samostatně, jelikož obsahují vysoké procento vápníku a dusíkatých látek, zhruba 14 – 19%. Vojtěška sklizená řezačkou nejdříve volně dosychá na 30 – 35% sušiny. Poté materiál vstupuje do bubnové sušárny unášený horkým vzduchem (350˚C), kde zhruba za 20 min. dosáhne požadované vlhkosti, což je cca 8%. Takto usušená vojtěška putuje do šrotovníku a následně na granulační linku. Granule se ihned vychladí a odrol se vrací zpět do granulátoru. Jsou vhodné zejména pro rostoucí a podvyživené koně, méně už pro sportovní právě kvůli vysokému obsahu dusíkatých látek.

Cukrovarské řízky / řepné pelety

Vznikají jako vláknitý materiál při extrakcí cukru z cukrové řepy. Patří mezi výborný zdroj vlákniny s relativně nízkým obsahem škrobu a dusíkatých látek ( cca 8 – 10% ), energeticky zhruba na úrovni ječmene. Dále obsahují řízky vysoké hladiny vápníku, fosforu a velmi málo vitamínů a ostatních minerálů. Z tohoto důvodu je nelze považovat za 100% náhradu za seno a ani nemají zásadní vliv na přibírání, jak se často traduje. Výjimku mohou tvořit staří koně, kteří mají problémy se zuby, u kterých je tato náhrada možná v kombinaci s vojtěškou. Nevýhodou může být jejich bobtnavost, s čímž je nutné počítat při přípravě krmné dávky, kdy je nutné řízky předem namočit na cca 10hodin v poměru 1 díl řízků : 4 díly vody. Ovšem ani po té by neměly být kašovité ani polévkové konzistence, aby kůň mohl krmivo řádně rozžvýkat a proslinit. Toto lze využít u koní, kteří nemají dostatečný pocit žízně, kde lehce stravitelná vláknina pomáhá udržet ve střevech dostatek tekutin a elektrolytů. Díky tomuto jsou vhodné zvláště pro koně účastnící se distančních jízd.